28. srpna 2008

23:51 - A my jsme s Adamem pro dnešek taky hotoví. A to docela.
Pomalu se odebereme do noční Prahy. Každý pěkně na jiný její konec. A léto pomalu končí. Proměňuje se zvolna v podzim... ve 23:53.
Dobrou noc.
21:21 - Petra je hotová. Balí si cello a zvolna odchází do noční Prahy. A my budeme se zvukařem Adamem ještě pokračovat. Nejspíš nahrajeme nějaký zpívání. Jak říkáme my - poloprofesionálové - radostné a do všech koutů. Je 21:24...
21:01 - skrytá kamera stále nefunguje a dnes už fungovat zdá se nebude. Bohužel, protože Petra hraje krásně. Škoda že to neuvidíte. Můžete to vidět na našich koncertech, když s náma Petra hraje. Stojí to za to, věřte mi.
A teď už nahrajeme poslední dnešní píseň a to je MARYLIN.
Píseň o jednom časném ránu nedaleko města Los Angeles, v jednom levném hotelu, ve vaně, v níž už voda i tělo vystydly. Je to spíše smutná píseň o lehkém proplutí mezi světy.
19:47 - Petra nahrála píseň - VYDRA.
Její part zní jako když hejno delfínů dovádí ve Středozemním moři a vypráví si o vzniku kontinentů.
Teď budeme nahrávat píseň která se jmenuje MEZIHVĚZDNÝ a bude na ní přímo navazovat píseň MARYLIN, kterou později nazpívá Magdalena Borová - členka Národního divadla v Praze.
20:11 - a vyskytl se nám tady první problém. Píseň Mezihvězdný má jiné noty než potřebujeme nahrát. Tedy přesně řečeno, já jsem vzal jiný noty, než potřebujeme nahrát a tak je tu teď Petra přepisuje z nahrávky, kterou jsme pořídili už asi před třemi lety. A protože má klasické hudební vzdělání, jde jí to neobyčejně rychle, takže cellový part nahrajeme i když jsem nevzal noty.
Naštěstí - všechny chyby hrají pro nás :-)
19:14 - nahráli jsme písně KOŇMO JAK KRÁL a UKOLÉBAVKA PRO VELKÉ DĚTI.
Petra je skutečně mimořádný hráč. Tedy hráčka.
A teď přichází na řadu píseň pro všechny, kteří si připadají divní - píseň VYDRA.
17:42 - skrytá kamera zatím nefunguje.
17:32 - Cellistka Petra Malíšková vešla do studia.
Odložila cello a napila se vody.
Zvolna listuje notami. Zvukař Adam jí chystá židličku.
Petra ladí. Soustředěně ale přitom rychle. Je tak zvyklá z orchestru. Ten nečeká.
Tak je tu den cella.
Je 14:52.
od 17:30 do 23:30 budeme dnes ve studiou 3bees nahrávat cellistku Petru, její ladné tahy smyčcem po drahých strunách ještě dražšího nástroje.
Čekají nás písně:

KOŇMO JAK KRÁL
VYDRA
MEZIHVĚZDNÝ
MARYLIN
UKOLÉBAVKA PRO VELKÉ DĚTI

Já tady zase budu psát vývoj našeho nahrávání.
Takovou malou reportáž online.
A nejspíš natočíme Petru skrytou kamerou a pak to dáme ke koukání.
Když s tím Petra bude souhlasit, protože ona nedovolí jen tak někomu nahlédnout do své, jak říkáme my muzikanti amatéři, do své hudební kuchyně.

Vždycky, když bude pauza, napíšu, jak to jde.
Pokud teda nebudu mít jiný starosti a pokud nebudeme mít nějakej velkej skluz.

Mějte se zatím pěkně naši milí čtenáři, anonymní a skrytí. Jejichž počet zná jen velký bůh internetu, který se neví, kde přesně je.

A pokud by vás cokoliv zajímalo o naší připravované dasce, neváhejte a ptejte se na fóru
www.janbudar.cz

27. srpna 2008

Milí přátelé,
zítra 28.8.08 ( to je hezký datum ) pokračuje nahrávání naší desky - PROMĚNA.
Zítra je den cella.
Protože výrazným nástrojem naší kapely je violoncello má cellistka Petra Malíšková zítra kus práce. Ale protože je jedna z nejlepších cellistek, nebojím se říct světa...
I když, co je dál než náš svět? Kdo to ví? Aha? Jaké další světy používají jaké další nástroje? A končí to někde všechno vůbec? A končí to někdy všechno vůbec? A jak je možný, že se pořád mluví o nekonečnu a při tom se pořád říká, že všechno má svůj konec. Aha? Ví to někdo?
Vždycky se uklidním tím, že není v možnostech lidské mysli chápat chod vesmíru a že vše je relativní.

Ale zpět k našemu nahrávání.
Petra s námi hraje už snad tři roky a i když jsem jí jednou omylem a hrozným nedopatřením upustil kytaru na její cello, hraje s námi dál a já si toho nesmírně vážím.

Neměl bych zapomenout ještě na cellistku Aničku Hoškovou - Fořtovou.
Kapela Eliščin Band má dvě cellistky. Někdy dokonce tři a to proto, že hudby se hraje všude po světě tolik, že jedna cellistka zkrátka nemá vždycky čas, když nám se zrovna poštěstí hrát někde tu naši muziku. Jak říkáme my muzikanti amatéři, když si můžem vrznout.
A tak s náma v naší kapele Eliščin Band hraje někdy Petra, někdy Anička a někdy Sylva. Hrála s náma Eva a na začátku Eliška. A jenom připomínám, že 11.12. v ROXY v PRAZE, kde bychom ( když vše půjde, dle našich snů ) rádi pokřtily tu naši rodící se desku, budou mít všechny Elišky vstup zdarma! Jsme jediná kapela, na jejíž koncert mají Elišky vstup zdarma :-)

Tak zítra ve studiu na počtenou.

23. srpna 2008

4 den - zpěv

23:22 - Pro dnešek hotovo. Pan Placík už je nazpívaný a ještě jsme nahráli první verzi písně Vydra. Do této písně jsme objevili skvělé volání velryb. Bylo nahráno v Severním ledovém moři a je v tom volání 20 miliónů let života na zemi. A my i vy ho budeme mít v té písni.
Je to, dá se říct, takový malý zázrak.
Díky za čtení, přeju pěkný den i noc...
23:26...

" Jsem vydra vodní a spodními proudy chci nechat se unést tak lehce. "
21:41 - Tanečník je hotový. Je to veselý a je to jasný rádiohit.
Pokud to teda budou hrát nějaký rádia :-)

" Jsem tanečníkem na plese
pojď si se mnou vyskočit
tanečník co vznese se
umím tě i otočit "

21:45 - Budeme pokračovat písní, která má pracovní název - Pan Placík. Je to takový příběh z roku 1940. Odehrává se v létě, v Praze na nábřeží Vltavy. Potká se tam pan Placík s paní Šmídovou. A auta už jezdí vpravo.
20:40 - budeme pokračovat písní Tanečník. To je píseň o jednom ránu na jednom plese po jednom flámu s jednou dívkou.

"Jednou jsi má tanečnice a já jsem tvůj tanečník"
20:37 - Dechovka na přání je nazpívaná. Zní to křehce a na závěr zazní originální dechovka z Traplic z rozhlasu po drátě.

"Steče pár tvých slaných slz"
Tak jsme nakonec začali písní Koňmo jak král, která se celá odehrává v Paříži v letech 1877 - 1893.
Pro mě jako pro hudebního samouka - nadšence je vždycky těžký nenechat se rozhodit svými pochybnostmi, jestli já, který zpěv studoval pouze s průměrnými známkami a ke všemu na JAMU, tak jestli já můžu platit studio a nahrávat svůj zpěv do magnetických pásů. Dnes tedy už do magnetických disků. No, ale nakonec si vždycky řeknu, všechny chyby hrají pro nás a bez chyb není nikdo. A tak zpívám z plných plic...
19:39, na řadu přichází Dechovka na přání. Píseň o slzách ženy, která už ví, že zítra spí sama.
Naši milí hudební přátelé,
dnes poprvé budeme nahrávat zpěv. Budař už přišel do studia a lehce se rozezpívává. Dělá takové to mrum mrum, co kdysi dělával na JAMU když byl ještě student herectví a chodil na hodiny zpěvu. Mrum mrum a maňamaňamaňamaňa. Je právě 17:36.
Budař přemýšlí, čím začnou. Možná písní Vydra.

22. srpna 2008

23:33 - konec nahrávání dechů. Nějak toho bylo nakonec tolik, že jsem ani nestihl psát, jak to jde, ale každopádně jsme to zvládli a dechy jsou nahraný.
Přátelé,
den dechů je zde.

18:08 - Píšu vám přímo z nahrávacího studia 3bees - dělnická 47 - Praha - Holešovice. Právě dorazil Jirka Tarantík a chystá si svůj nástroj.
18:13 - A bude to tenor, přátelé. Saxofon zvaný tenor.
19:22 - Saxofon nahraný a je to parádní.
19:40 - Připravuje se tuba. Lehce a zvolna.
20:04 - Tuba nahraná do písně Pan Placík. Bylo to jen šest taktů.
Ale teď pozor, jdeme nahrávat píseň Dechovka na přání a nahrajeme ji rovnou s celou dechovou sekcí. Všichni pěkně pohromadě, každá chyba je chyba všech. Je to dobrodružství. Uvidíme, jak to půjde. Naštěstí máme tu krásnou výhodu, že všechny chyby hrají pro nás :-)
Je 20:06... Honza Balcar připravuje a ladí zvuk. Kluci dechaři břitce běhají prsty po klapkách. Dech vibruje. Vzduch s ním.

21. srpna 2008


Zdravím vás přátelé,
dnes je to 40 let, co vjely tanky na území Československa. Smutné je, že je to jen několik týdnů, co vjely tanky na území Gruzie. Je těžké pochopit, proč tak snadno podléháme pocitu, že někdo jiný, tím, že je jiný, je možná nebezpečný pro jiné - mě bližší. Jediné, co zbývá je stále si bděle připomínat, že všichni jsme součástí jednoho organismu a že život je založený na spolupráci na všech úrovní celého vesmíru. Spolupráci při níž je možné nepociťovat strach. Bez této spolupráce by naše těla neuskutečnila jediný nádech. A ani výdech.

Již zítra společnou spoluprací se skvělými dechaři ( dechaři jsou ti, kdo svým výdechem vyloudí tón - jeden i více) budeme pokračovat v nahrávání naší desky PROMĚNA. Zatím to vypadá, že dechy budou v těchto písních:

DECHOVKA NA PŘÁNÍ
MALÝ MULAT
HAJZLPAPÍR, CHLEBA A COLA
BLIND FROM LOVE

V posledně jmenované by mělo zaznít sólo na saxofon. Nahrát ho přijde Jiří Tarantík. Těšte se :-)
...
Pro tuto chvíli vám děkuju za čtení a doporučuji vaší pozornosti album fotek k albu PROMĚNA, do něhož stále přibývají nové a nové fotky. Momentálně přibyl drobný příběh dirigenta Luboše Machovského, který se odehrál v kuchyni v malém domečku ve městě Svoboda nad Úpou 21. srpna 1968.

17. srpna 2008

Milí přátelé naší kapely Eliščin Band.
Včera jsem se rozhodl, že na našem koncertě, kde budeme křtít ( dá - li bůh i Bůh a celý vesmír v něm ) naše nové album PROMĚNA, tak na ten koncert budou mít všechny Elišky vstup zdarma. Už teď se na to těším a jsem zvědavý, kolik přijde Elišek. Tak pokud znáte nějaké Elišky, řekněte jim o této možnosti, která se chystá. O podrobnostech, kdy a kde se koncert uskuteční se dozvíte na www.janbudar.cz a taky tady na tomhle BLOGU - PROMĚNA.
Mějte se pěkně. Ať žijí Elišky!

11. srpna 2008

Dobrý den všem,

toto je stránka, kde se dozvíte vše o nahrávání alba
Jana Budaře a Eliščin Bandu
PROMĚNA.

Pokud budete mít nějaké dotazy, které se budou týkat naší nové desky,
můžete nám napsat sem:
.
.
Děkujeme a přejeme pěkné těšení, počtení, postahování a pokoukání.

Jan Budař a Eliščin Band







1 DEN VE STUDIU - NAHRÁVÁNÍ ZÁKLADŮ

Naše nahrávání začalo 15.7. v 9 hodin ráno.
.
Sešli jsme se Roman Jedlička - kytary,
Adam Koller - bicí,
Daniel Šváb - kontrabas
a Jan Budař - klavír.
.
Po dvou letech od našeho debutového alba Uletěl Orlovi to bylo opět tu.
Nahrávání, červené světlo, ticho ve studiu, soustředěné pohledy, vybroušené hmaty a citlivé tóny těch zvláštních písní, co je Budař tak rád píše.

VYDRA
MALÝ MULAT
HAJZLPAPÍ, CHLEBA A COLA
DECHOVKA NA PŘÁNÍ...

.
Roman se těšil, Adam byl trochu nevyspalý, jel kvůli natáčení až z Chorvatska 12 hodin v jednom tahu, Dan byl připravený jako vždy, Honza se bál, že nestihnou všechno nahrát a zvukař Adam se nestačil divit.

.



2 DEN VE STUDIU
.
Druhý den ve studiu se sestava mírně změnila. Místo Dana Švába přišel s elektrickou basou Tomáš Hanzlíček. Lehce jsme přitvrdili. Roman Jedlička častěji držel pod krkem elektrickou kytaru. Držel ji tak ( jak říkáme my hudebníci ) až jí kolíčky lezly ze závitů. Znamená to krátce řečeno to, že kdyby s náma byl ve studiu Kieth Richards, šel by si nejspíš mlčky dát cigáro aby Romana nerušil.

Při písni BLIND FROM LOVE, která bude první studiovou písní skupiny Eliščin Band v angličtině ( texaské) se Jan Budař natolik snažil ponořit do klavírního stylu Raye Charlese, že dupal takovým způsobem, až se zvukař Jan vyděšeně otočil, v domění, že už má slyšiny.


3 DEN VE STUDIU
.
Ten je zatím v plánu 22.8.
Ve studiu 3bees se sejde Jan Budař a hráči na dechové nástroje. Jeden s trubkou, druhý s trombonem, třetí s tubou a čtvrtý bude držet saxofon. Všichni jsou to mistři v oboru a jejich cvičené prsty a plíce rozvibrují vzduch takovým způsobem, že radost si budeme odnášet ze studia po kilech.
No, uvidíme, jak to bude, ale takhle si to přejeme.
Zůstaňte s námi. Loučím se s vámi s heslem, které mě v poslední době obzvláště osvobozuje: Všechny chyby hrají pro nás...